Přibližně dva roky zpátky jsem se snažil řešit tento problém. Sedíte u vody, nepříjemně fouká a vy se snažíte mezi vlnami a listy u břehu na feederové špičce rozpoznat záběr. Špička splývá s pozadím a pohybující se vlny tvoří optický klam záběru.  Nehledě na funkci klidného pozadí za špičkou, stává se feederový terč neodloučitelným pomocníkem při chytání ryb v noci. Stačí na něj pouze nasměrovat svítilnu a špička je vidět jako ve dne.

 Marně jsem hledal na internetu nějaký návod jak si vyrobit terč. Nyní mám možnost zveřejnit výrobu terče, ke kterému jsem se za tu dobu dopitlal.

Materiál a postup:

Jako materiál pro výrobu terče jsem použil kus umakartové desky ze staré kuchyňské linky, vhodný materiál by také byla deska z odlehčeného PVC (pevná a lehká). Rozměry, barva a vzor jsou pouze na vás, já použil rozměry 25x15 se zaoblenýmy rohy. Pokud chcete mít na teřči nějaký vzor (vodící čáry, kruhy, elipsy,...) doporučuji je kreslit emailovým fixem, ten na slunci nevyšisuje ani se nesmyje.

 Jako opora pro terč nejlépe poslouží obyčejná rybářská vidlička, pouze z ní odeberete plastovou kolébku pro prut. Samozřejmě však stačí i jakákoliv jiná tyč vhodných rozměrů.

 K uchycení terče jsem použil speciální úchyty z dveří auta (v něm sloužily jako držáky pro táhla kliky na otevírání dveří), stejně tak ale dobře postačí i jakákoliv jiná uchycovací soustava, každý by jistě přišel hned na několik možností jak terč přichytit.

Typ:

 Dobrá rada jak se uvody pobavit - koledoucím a udiveným rybářům (jistě se tací najdou, potkávám je pořád)  stačí tvrdit, že z odvrácené strany (směrem do rybníka) je napsán "Zákaz rybolovu". Nemalé procento z nich se chce samozřejmě ujistit, že máte pravdu. Tato parodie zpravidla končívá zklouznutím do vody a úsměvem na tváři. 

Závěrem přeji hodně proměněných záběrů za nevlídného počasí.

Komentář ke článku (0)

 Jedná se o jednoduché zařízení (uřčitě jste o něm už slyšeli) na výrobu souměrných nástrah například z lisovaného rohlíku, těst a ostatního pečiva. Dalším využitím tohoto zlepšováku je také zapouštění jigů do twisterů, kdy do místa, kde chcete mít hlavičku jigu, jednoduše vyříznete dirku, do které se následně hlavička zasune. 

Postup:

 Z antény budete potřebovat dva na sebe navazující díly. Širší pro vykrajování a tenčí pro vysunování vykrojených nástrah. A pokud se vám podaří najít tenčí díl i s kloubem máte vyhráno, je to totiž to nejlepší, co vás mohlo potkat, jelikož jej můžete využít i jako páku při vykrajování tužších materiálů. 

Komentář ke článku (0)

 Takže jestliže bydlíte ve městě nebo jen v okolí nemáte kde nakopat pořádný žížaly, pak tento článek náleží právě vám. Jde o chov takzvaných "hnojáků". Ty, kterým se protočil žaludek a ohrnuli nos, můžu uklidnit, že o žádný hnůj nepůjde. Tyto žížaly potřebují k životu jediné - postupně tlející travní směs.

 Nemusíte být příliš zruční, stačí stlučená dřevěná ohrada (asi nejvhodnější), větší kýbl, atd. určitě byste přišli ješte na mnoho dalšího. Pokud jste se rozhodli stavět "ohradu" někde v rohu zahrady, je důležité dát na dno vrstvu igelitu, to proto aby nám žížaly neutekly. Na dno dáme vrstvu písku, sem bude odtékat přebytečná vlhkost. Dál už jen jednoduše prokládáte vrstvy hlíny a nasekané trávy - trávu pečlivě udusejte a její vrstvy dělejte větší oproti vrstvám hlíny. Závěrem pokryjte hořejšek mechovými kopečky, ty mají totiž hned dvě funkce: a) v horku zabraňují úniku vlhkosti b) chrání žížaly před nálety ptactva - tak se mnou už totiž jeden kos zametl, ale to bylo u mé slabé populace rousnic v kbelíku na zahradě. 

 Žížaly si pak do takto připravené směsi musíte vysadit, zde pak budou samy rozšiřovat svoji populaci a zanedlouho se dočkáte další generace. Tu poznáte podle malých nažloutlých kokonů o velikosti špendlíkové hlavičky, které obsahují hned několik vajíček.

 Typy:

Zima - v tomto období se musíte postarat o to, aby vaše žížalí terárium nepromrzlo, to by vedlo k totálnímu zdecimování vaší pracně vypiplané populace. Venkovní terárka zaizolujte, ta přenosná pak vemte do sklepa nebo na chodbu.

Na rybách - žížaly uchovávejte v čerstvě natrhané navlhčené trávě. To je záruka čerstvosti.

Závěrem přeju bohatý chov a hodně úlovků na domácí "hnojáky" .

Komentář ke článku (2)

Námi vyzkoušené druhy krmení od firmy Lorpio.

Asi největší úspěch přišel na příchuť scopex v různých variantách.

Komentář ke článku (0)

 Určitě tušíte, o co jde. Jde o to, že v horkém létě si jdete sednout k vodě mezi partu starých rybárů, kteří míchají všelijaký ty těstíčka,  mají třicet druhů boilies, nemůžou se dočkat záběru a vy vytáhnete z kapsy zmáčklý rohlík, napíchnete jej na háček, a pak se začnou dít věci... Sice na mě většinou koukají jako na blázna, protože záběry sice jsou, ale má úspěšnost lovu se pohybuje v reálných procentech (tedy i v záporných XD ), ale jde prostě jen o to, že to funguje.

Tak tedy postup ala Bob:

1. Základem jsou čerstvé rohlíky (doma vám většinou budou cpát včerejší, ale vy nesmíte ustoupit, závisí na tom váš dnešní lov).
2. V případě, že jste doma, připravíte je na způsob kynutých knedlíků, to znamená, že potřebujete hrnec a pařáček, na dno nalejete vodu a pak necháte rohlíky 20minut nejlépe 30minut v parní lázni. / Jestliže jste na intru a nemáte výše uvedené předměty musí vám stačit propláchnout rohlík pod vodou, zabalit do igelitového pytlíku a dát cca na 5minut do mikrovlnky.
3. Posledním krokem je lisování. Tlouška záleší jen na vás, ale nepřežente to s tenkostí, rohlík musí ve vodě postupně bobtnat, tak mu dejte šanci. Ideální je, když mezi kuchyňská prkénka dáte např. pastelky  nebo fix, pak máte zaručenou rovnoměrnou tloušťku. Dále jsou různé teorie o tom, jak rohlík dochutit, např. pudinkem, všelijakýma dipama atd., ale má to asi stejný efekt jako ropná skvrna na moři.

Takže nezbývá než popřát "Lovu zdar".

Komentář ke článku (0)